Jsme doslova zahrnuti vědeckými poznatky, ale pouze málo lidí dokáže svou fantazií, svým uměním a svou hlubokou znalostí přírody přetvořit suchá fakta v působivou a přesnou skutečnost. Mezi ty nejznámější ve 20. století se zařadili N. Parker, G. Heilmann, Ch. R. Knight a J. Matternes.
Na vrcholu však stanul rodák z Kopřivnice – Zdeněk Burian.
Své předchůdce i současníky předstihl nejen vědeckou přesností, přesvědčivostí a schopností oživit pravěk, ale především uměním vymazat hranice mezi vnímáním pouhého obrazu a vstřebáváním nové ohromující skutečnosti, jakou prehistorický živočich zajisté je.
Vladimír Prokop (z knihy Zdeněk Burian a paleontologie, 1990)
ZDENĚK BURIAN
(1905 – 1981)
„Dovolte stárnoucímu malíři, aby vyjádřil svou obavu o budoucnost naší krásné přírody. Vždy jsem přírodu miloval a vždy mne uchvacovalo úžasné drama jejího vývoje. Važme si přírody a udělejme, prosím, vše pro to, abychom ji uchránili v co největším rozsahu i pro příští generace.“
Zdeněk Michael František Burián se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici.
Jeho výtvarný talent byl zřejmý již na základní škole a ve 14 letech byl na doporučení malíře Jana Gotha představen profesoru Maxi Švabinskému a následně přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Díky svému vyjímečnému talentu je brzy přeřazen hned do druhého ročníku pod vedením profesorů Maxe Švabinského, Jakuba Obrovského a Vlado Bukovace. Školu však opouští již v roce 1920 (po 2 letech studia) a v šestnácti letech se začíná živit jako ilustrátor.
Ačkoliv začal svoji uměleckou dráhu jako ilustrátor dobrodružných knih pro mládež, proslavil se především svými paleontologickými a paleantropologickými rekonstrukcemi, které vytvářel od roku 1938 společně s profesorem paleontologie na PřF UK v Praze Josefem Augustou (prvních 5 méně známých obrazových rekonstrukcí však spolu vytvořili již roku 1935).
Z. Burian ilustroval také řadu knih Eduarda Štorcha a právě tyto ilustrace měly osudový význam pro jeho celoživotní dílo. Jednu ze Štorchových knih s názvem Lovci mamutů recenzoval v roce 1937 právě J. Augusta. Uvědomil si Burianovu vyjímečnost a je nespornou zásluhou tohoto paleontologa, že získal malíře ke spolupráci na zobrazování pravěkého života. Jejich první společnou knihou je Zavátý život (1941) s Burianovými pérovkami a sugestivními kvaši. V roce 1942 pak vychází jejich první odborná publikace Divy prasvěta s 88 rekonstrukcemi pravěkých živočichů a rostlin. Po válce následují další knihy odborné i beletristické.
Díky spolupráci s prof. J. Augustou a dalšími předními odborníky k nimž patřil např. antropolog V. Fetter, paleontolog F. Prantl či fytopaleontolog F. Němejc si Z. Burian získal svými obrazovými rekonstrukcemi vymřelých zvířat a předků člověka mezinárodní uznání.
Po smrti J. Augusty v roce 1968 pokračoval Z. Burian na rekonstrukcích pravěkých tvorů s paleontologem Z. V. Špinarem. Dále pak s J. Benešem, B. Zárubou a J. Wolfem. U četných paleoantropologických rekonstrukcí byl Z. Burianovi odborným poradcem zoolog Vratislav Mazák. Ten se stal také katalogizátorem Burianova díla.
Zdeněk Burian vytvořil za svůj život přibližně kolem 16 000 prací z čehož je paleontologii a paleoantropologii věnováno nejméně 424 olejomaleb, 128 temper, kvašů a pastelů a 352 kreseb.
Zdeněk Burian zemřel 1. července 1981 v pražské nemocnici Na Františku.
V roce 2000 byla po Z. Burianovi pojmenována planetka č. 7867, kterou v roce 1984 objevil A. Mrkos.
V roce 2017, 14 let po objevu prvního českého dinosaura (nález Michala Moučky od Kutné Hory) byl tento druh popsán a pojmenován paleontologem Danielem Madziou po Z. Burianovi a J. Augustovi Burianosaurus augustai.
